Socio-onomastics — Is It Possible to Define This as a Distinct Discipline?
PDF (Čeština)

Keywords

proper names
sociolinguistics
socio-onomastics
proper names research
personal names
place names

Abstract

This study is focused on scholarship on proper names within a sociolinguistic framework. The main aim of this study is to clarify the term socio-onomastics and its meaning and usage with regards to toponomastics. Special attention is paid to the genesis of socio-onomastics and to the relations between sociolinguistics, onomastics and socio-onomastics. The influence of social aspects on the act of naming and on the entire existence of names is also taken into consideration when discussing the use of socio-onomastics. The text discusses views and attitudes towards the topic presented in linguistic literature. The socio-onomastic aspects are predominantly studied in scholarship on personal names, e.g. name creation and choice. In the case of place names, they are studied more rarely and the research pays attention mostly to the usage of place names in communication. Available toponomastic and anthroponomastic works using the term socio-onomastics in their description have been analyzed, as well as theoretical onomastic literature, producing several findings of differences in the usage of this term. The main topics of socio-antroponomastic literature are anthroponymy of various social groups, social aspects of name choice, social aspects of the development of naming systems, popularity of names, nicknames, hypocorisms and slang naming. The socio-toponomastic works mainly deal with the toponymy of various social groups, toponymic competence (knowledge and usage of toponyms), non-standardized toponyms, slang toponyms, social-based toponyms (commemorative toponyms), social-based renaming, and the linguistic landscape.

https://doi.org/10.17651/ONOMAST.61.1.18
PDF (Čeština)

References

Ainiala, T. (2008). Socio-onomastics. In: J. Östman–J. Verschueren (eds.), Handbook of Pragmatics, Amsterdam–Philadelphia: John Benjamins, s. 1–18.

Ainiala, T.–Östman, J. (in print). Socio-onomastics and Pragmatics.

Bach, A. (1953). Deutsche Namenkunde. Bd. 1: Die deutschen Personennamen, Teil 2: Die deutschen Personennamen in geschichtlicher, geographischer, soziologischer und psychologischer Betrachtung. Heidelberg: Winter.

Bauko, J. (2011). Výskumné oblasti socioonomastiky. Jazykovedné štúdie, XXIX, s. 38–45.

Blanár, V. (1972). Die soziolinguistische Problematik der Personennamen. Etnographisch-
-archäologische Zeitschrift, 13, s. 203–208.

Bondaletov, V. D. (1970). Onomastika i sociolingvistika. In: V. A. Nikonov, A. V. Super anskaja (red.), Antroponimika. Moskva: Nauka, s. 17–23.

David, J.–Mácha, P. (2014). Názvy míst — paměť, identita, kulturní dědictví. Brno: Host–Ostravská univerzita.

Debus, F. (1977). Soziale Veränderungen und Sprachwandel. Mode und Gebrauch von Personennamen. Sprachwandel und Sprachgeschichtsschreibung im Deutschen. Jahrbuch 1976 des Instituts für Deutsche Sprache, s. 167–204.

Debus, F. (1996). Soziolinguistik der Eigennamen. Name und Gesellschaft (Sozio-Onomastik). In: E. Eichler u.a. (Hrsg.), Namenforschung. Ein internationales Handbuch zur Onomastik. Berlin–New York: Walter de Gruyter, s. 393–399.

Debus, F. (1968). Soziologische Namengeographie. In: W. Mitzka (Hrsg.), Wortgeographie und Gesellschaft. Festschrift für L. E. Schmitt, Berlin: Walter de Gruyter, s. 24–48.

Eichler, E.–Walther, H. (1969). Zur altsorbischen Soziotoponymie. In: K.-H. Otto (Hrsg.). Siedlung, Burg, Stadt und ihre Anfänge. Berlin: Akademie-Verlag, s. 239–247.

Gläser, R. (1998). Australian Toponymy in the Light of Socio-onomastics. Proceedings of the XIXth International Congress of Onomastic Sciences. Aberdeen, August 4–11, 1996. In: W. F. H. Nicolaisen (ed.), Scope, Perspectives and Methods of Onomastics. Vol. 2. Aberdeen: Department of English, University of Aberdeen, s. 133–140.

Höfler, O. (1954). Über die Grenzen semasiologischer Personennamenforschung. Sonderabdruck aus Festschrift für Dieter Kralik, Horn: Berger, s. 26–53.

Ireinová, I.–Konečná, H. (2010). Konfrontace znalosti pomístních jmen v Jemnici, Rosicích a Lhoticích. Acta onomastica, 51, č. 1, s. 299–304.

Klimeš, L. (1969). Přezdívky učitelů na základní devítileté škole ve světle kvantitativní analýzy. Zpravodaj Místopisné komise ČSAV, 10, s. 708–712.

Klimeš, L. (1971). Přezdívky žáků v 3.–9. třídě základní devítileté školy. Zpravodaj Místopisné komise ČSAV, 12, s. 367–376.

Klimeš, L. (1973). Přezdívky žáků v 6.–9. třídě základní devítileté školy. Zpravodaj Místopisné komise ČSAV, 14, s. 314–319.

Knappová, M. (1989). Funkční a jazykově kulturní aspekty pragmatonym. In: R. Šrámek–L. Kuba (ed.), Chrématonyma z hlediska teorie a praxe. Onomastika a škola, 3 . Brno: Ústav pro jazyk český ČSAV, s. 27–34.

Knappová, M. (1989). Rodné jméno v jazyce a společnosti. Praha: Academia.

Knappová, M. (1997). Vladimír Šmilauer a rozvoj české antroponomastiky. Naše řeč, 80, 1997, s. 13–18.

Knappová, M. (1992). Příjmení v současné češtině. Jazyková příručka. Liberec: AZ KORT.

Knappová, M. (2002). Naše a cizí příjmení v současné češtině: jazyková příručka. Liberec: TAX AZ KORT, 2002.

Knappová, M. (2003). K jazykovým a právním aspektům přechylování příjmení v češtině. Naše řeč, 86, 2003, s. 113–119.

Krško, J. (2013). Toponymický priestor ako súčasť kultúrno-antropologického priestoru. Acta onomastika, 54, s. 151–169.

Lubaś, W. (1983). Onomastyka i socjolingwistyka, In: M. Dohnal (ed.), Onomastika jako společenská věda. Sborník příspěvků z 1. československé onomastické konference, 18.–20. 5. 1982 v Trojanovicích. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. 19–22.

Lutterer, I. (1967). Sociolinguistics and the Study of Personal Names. In: A. Graur (ed.), Actes du Xe congrès international des linguistes, Bucarest, 28 aoút–2 septembre 1967. Bucarest: Editions de l’Académie de la République socialiste de Roumanie, s. 581–587.

Michalová, B. (2004). Jméno jako společenská vizitka. In: E. Hájková (ed.), Vlastní jméno jako prostředek sociální symboliky. Praha: PF UK, s. 13–21.

Nicolaisen, W. F. H. (1985). Socio-onomastics. In: E. Eichler–E. Sass–H. Walther (Hrsg.), Der Eigenname in Sprache und Gesellschaft. Leipzig: Karl-Marx-Universität, s. 118–132.

Nikonov, V. A. (1974). Imja i otčestvo. Moskva: Nauka.

Pablé, A. (2009). The ‘Dialect Myth’ and Socio-onomastics. The names of the castles of Bellinzona in an integrational perspective. Language & Communication, 29, s. 152–165.

Petr, J. (1974). Současná rodná jména. Český lid, 61, s. 212–219.

Pleskalová, J. (2002). Onomastika. In: P. Karlík–M. Nekula–J. Pleskalová, J. (eds.), Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 293.

Rutkowski, M. (2001). Mikrotoponimia przestrzeni wspinaczkowej. Studium socjoonomastyczne. Olsztyn: Wyd. UWM.

Šmilauer, V. (1933). Studentské přezdívky z Bratislavy. Naše řeč, 17, s. 134–138.

Šmilauer, V. (1963). Úvod do studia toponomastiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

Šrámek, R. (1983). Odraz objektivní reality a společenských podmínek v pomístních jménech. In: M. Dohnal (ed.), Onomastika jako společenská věda. Sborník příspěvků z 1. československé onomastické konference, 18.–20. 5. 1982 v Trojanovicích. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. 39–42.

Šrámek, R. (1991). První česká socioonomastická práce, Slovo a slovesnost, 52, s. 299–303.

Šrámek, R. (1999). Úvod do obecné onomastiky. Brno: Masarykova univerzita.

Šrámek, R. (1976). XII. mezinárodní onomastický kongres ve Švýcarsku. Slovo a slovesnost, 37, s. 77–79.

Walther, H. (2004). Namensoziologie (Sozioonomastik). In: E. Eichler–K. Hengst–J. Udolph (Hrsg.), Namenkunde und geschichtliche Landeskunde: Ein einführender Überblick. Leipzig: Leipziger Universitätsverlag, s. 85.

Walther, H. (1972). Soziolinguistisch-pragmatische Aspekte der Namengebung und des Namengebrauchs. Namenkundliche Informationen, 20, s. 49–50.

Walther, H. (1973). Zu den gesellschaftswissenschaftlichen Grundpositionen der Namenforschung. In: E. Eichler u.a. (Hrsg.), Der Name in Sprache und Gesellschaft. Berlin: Akademie-Verlag, s. 13–30.