Streszczenie
Onymická složka literárního díla – zejména antroponyma a toponyma – vytváří funkční systém vázaný mimo jiné na autorskou poetiku, stylové a dobové konvence a neopominutelně též na daný literární žánr, resp. subžánr nebo modus. Právě genologické aspekty a motivace užití proprií v uměleckém textu přitom patří v soudobé literární onomastice mezi méně traktované, jakkoliv se dotýkají širokého pole lingvistických i literárněvědných otázek, perspektiv a problémů. Náš případový komparativní příspěvek se v těchto intencích soustředí na recentně výrazně produktivní žánrovou oblast dystopií a analýzu její onymické krajiny, konkrétně abionym; zkoumaný korpus tvoří jedenáct česky a francouzsky psaných próz vydaných po roce 1989. Vzhledem k charakteru těchto příbuzných žánrů (mj. reprezentace budoucnosti, ale často rovněž prolínání s předcházející přítomností, anticipační výstavba, negativní obraz vývoje usilující o realističnost, uvěřitelnost) zaměřujeme pozornost primárně na distribuci užití jmen autentických a realistických, příp. autorských. Sledujeme frekvenci těchto proprií a jejich funkce v (re)modelování fikčního světa ve vztahu ke světu aktuálnímu se záměrem charakterizovat případné typické rysy, tendence nebo variace – na těchto základech studie dochází ke konstatování, že vysledované a interpretované charakteristiky onymie lze hodnotit jako imanentní, v dané genologické kategorii soudobé literatury šířeji platné.
Bibliografia
Andrevon, J.-P. (1989). Šukran [Shukran]. Paris: Éditions Denoël.
Berg, L.D., & Kearns, R.A. (2009). Naming as Norming: „Race“, Gender, and the Identity Politics of Naming Places in Aotearoa/New Zealand. In L.D. Berg & J. Vuolteenaho (Eds.), Critical Toponymies: The Contested Politics of Place Making (s. 19–51). Farnham: Ashgate.
Dvořáková, Ž. (2017). Literární onomastika: antroponyma [Literary onomastics: anthroponyms]. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
Dvořáková, Ž. (2015). Jak dále v literární onomastice? [What next in literary onomastics?]. In H. Chýlová & V. Viktora (Eds.), Dva z prvních: Jaromír Spal, Miloslav Šváb — respektované osobnosti vysokoškolské bohemistiky [Two of the first: Jaromír Spal, Miloslav Šváb — respected personalities of academic bohemistics] (s. 92–99). Plzeň: Vydavatelství Západočeské univerzity v Plzni.
Frýbort, L. (2015). Pod znamením půlměsíce: příběhy z Evropy pod vládou islámu [Under the sign of the crescent: Stories from Europe under islamic rule]. Krásná Lípa: Marek Belza.
Gibka, M. (2019). Literary Onomastics: A Theory. Łódź: ArchaeGraph.
Houellebecq, M. (2015). Soumission [Submission]. Paris: Flammarion.
Houellebecq, M. (2015). Podvolení [Submission] (A. Beguivin, překl.). Praha: Odeon.
Kechlibar, M. (2019). Krvavé levandule [Bloody lavender]. Praha: Klika.
Odaloš, P., & Vallová, E. (2020). Sústava slovanskej onomastickej terminológie (vznik, existencia, neuralgické miesta, aktualizácia) [The System of slavic onomastic terminology (creation, existence, neuralgic points, revision)]. Folia onomastica Croatica, 29, 169–202.
Paitel, P. (2013). 2084 — République Islamique de France [2084 — Islamic Republic of France]. Bookelis.
Pastyřík, S. (2000). Vlastní jména v literatuře a škola [Proper names in literature and school]. Hradec Králové: Gaudeamus.
Pavlova, O. (2022). 2 + 2 = 5: světy antiutopické a dystopické literatury [2 + 2 = 5: Worlds of Antiutopian and Dystopian Literature]. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
Rath, D. (2017). Řád [The Order]. Praha: Ottovo nakladatelství.
Rejter, A. (2019). Nazwy własne w kon/tekstach kultury [Proper names in con/texts of culture]. Katowice: Wydawnictwo Uniwersytetu Śląskiego.
Saint-Hamont, D. (2002). Le jour de l‘Aïd [The day of Eid]. Plon.
Sansal, B. (2015). 2084: la fin du monde [The end of the world]. Paris: Gallimard.
Sansal, B. (2016). 2084: konec světa [The end of the world] (R. Podaný, překl.). Praha: Argo. (Původní práce publikovaná v roce 2015)
Střelec, K. (2019). Stalingrad Pub or Hitler’s? Representation of ideological changes of toponyms in contemporary Czech literature. Acta onomastica, 60(1), 121–129.
Šlechta, V. (2015). Rok Havrana [Raven’s Year]. Praha: Brokilon.
Vergnenegre, A. (2020, 12. června). Marseille „la ville la plus dangereuse d‘Europe“, un classement américain basé sur un sondage d‘internautes. France Info. https://france3-regions.francetvinfo.fr/provence-alpes-cote-d-azur/bouches-du-rhone/marseille/marseille-ville-plus-dangereuse-europe-classement-americain-base-sondage-internautes-1544436.html
Vitkine, A. (2006). La Tentation de la défaite [The temptation of defeat]. Paris: Editions de La Martinière.
Vondruška, V. (2019). Kronika zániku Evropy: 1984–2054 [Chronicle of the end of Europze: 1984–2054]. Brno: MOBA.