Od Těšína Bezruč: Kvantitativnělingvistický pohled na toponyma ve Slezských písních

Streszczenie

Studie se soustřeďuje na toponyma a jejich roli ve „Slezských písních“ Petra Bezruče (1867–1958), významného slezského básníka a barda. Autoři navazují na své předešlé kvantitativnělingvistické bezručovské bádání, zaměřené na antroponyma („Souboj Géra a Ondry. Antroponyma ve Slezských písních pohledem klíčových slov a kolokací“), a představují tak komplexní obraz vlastních jmen v této sbírce. Cílem studie je pomocí kvantitativních metod – frekvenční a kolokační analýzy a detekce klíčových slov – objasnit fungování místních jmen ve „Slezských písních“, klasifikovat jejich vzájemné vztahy a srovnat je se systémem Bezručových antroponym. Analýzy prokazují, že propria tvoří 30 % klíčových slov „Slezských písní“, jsou tedy důležitým rysem básníkovy poetiky. Antroponyma a toponyma jsou zastoupena stejně frekventovaně. Distribuce geografických názvů odpovídá zipfovské distribuci – Bezruč tedy preferuje úzký okruh jmen, zatímco mnoho dalších využívá pouze okazionálně. Většina toponym je pak orientována do Slezska, ale objevují se i lokality spojené s habsburskou monarchií, antickým světem a exotikou, které většinou slouží jako základní stavební kameny metafor. V kontextu Slezska Bezruč své básně umisťuje především do Těšínska; Opavsko a Hlučínsko jsou zastoupeny spíše v intimně laděných básních. Dalšími důležitými momenty sbírky jsou napětí mezi názvy osídlených a přírodních míst a mnohotvárný lyrický subjekt, který kolokačně spájí čtyři nejfrekventovanější zeměpisná jména textu – Těšín, Beskydy, Ostravici a Dombrovou.