Výzkum percepce rodných jmen ve společnosti – jména na venkově a ve městě

Tématem studie je analýza současné české antroponymie z hlediska percepce rodných jmen širokou společností. Centrální oblastí zájmu jsou jména, která jsou společností vnímána jako typicky venkovská a městská. Úvodní část je věnována teoretickému pozadí tématu. Ve výzkumné části jsou představeny dvě sondy, které byly realizovány v letech 2022 a 2023, obě prostřednictvím dotazníkového šetření, ale každá založena na jiném metodologickém východisku. Cílem dvojice výzkumů je odpovědět na otázku, zda jsou některá rodná jména vnímána perspektivou minulých let.

https://doi.org/10.17651/ONOMAST.68.6

PDF (Čeština)

Bibliografia

Aldrin, E. (2017). Creating identities through the choice of first names. In: T. Ainiala, J.-O. Östman. (Eds.), Socio-onomastics. The Pragmatics of Names (s. 45–68.). Amsterdam: John Benjamins. https://doi.org/10.1075/pbns.275

Březinová, K. (2021). Současná česká antroponymie a její vnímání uživateli jazyka [Contemporary Czech anthroponymy and its perception by language users]. [Diplomová práce]. Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, Katedra českého jazyka.

Březinová, K. (2023). Sociální aspekty fungování vlastních jmen (na příkladu současné české antroponymie) [Social aspects of the functioning of proper names (on the example of contemporary Czech personal names)]. [Nepublikovaná disertační práce]. Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, Katedra českého jazyka.

Coates, R. (2017). The meaning of names: A defence of The Pragmatic Theory of Properhood (TPTP) addressed to Van Langendonck, Anderson, Colman and McClure. Onoma, 52, 7–26. https://doi.org/10.34158/ONOMA.52/2017/1

Czopek-Kopciuch, B. (2013). Frekwencja i geografia imion najrzadziej nadawanych w Polsce w latach 1995–2010 [Frequency and geography of the least frequently given names in Poland 1995–2010]. Onomastica, 51, 71–93.

David, J., Klemensová, T., & Místecký, M . (2022). Od etymologie ke krajině. Onomastika pro 21. století [From etymology to landscape. Onomastics for the 21st century]. Brno: Host.

Dvořáková, Ž. (2021). Soudní znalectví v oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR v roce 2020 [Forensic expert in the onomastics department of the Czech Language Institute of the Academy of Sciences of the Czech Republic in 2020]. Acta Onomastica, 62(2), 512–516.

Hladká, Z. (2017). POJMENOVÁNÍ. In: P. Karlík, M. Nekula, J. Pleskalová (Eds.), CzechEncy — Nový encyklopedický slovník češtiny. https://www.czechency.org/slovnik/POJMENOVÁNÍ

Homoláč, J., Karhanová, K., & Nekvapil, J . (Eds.). (2003). Obraz Romů v středoevropských masmédiích po roce 1989 [Image of Romani people in Central European mass media after 1989]. Brno: Doplněk.

Juncal, C.F. (2018). Evolution of Anthroponyms in an Area of Linguistic Transition: A Socio- Onomastic Study. Names, 66(2), 85–95. https://doi.org/10.1080/00277738.2018.1453275

Knappová, M. (1980). Významové aspekty vlastních jmen [Meaningful aspects of proper names] Slovo a slovesnost, 41(1), 57–60.

Knappová, M. (1989). Rodné jméno v jazyce a společnosti [Personal name in language and society]. Praha: Academia.

Knappová, M. (2002). Naše a cizí příjmení v současné češtině [Our and foreign surnames in contemporary Czech]. Liberec: Tax Az Kort.

Knappová, M. (2008). Rodná jména v Česku v 21. století [Birth names in the Czech Republic in the 21st century]. In M. Cornejová & P. Kosek (Eds.), Jazyk a jeho proměny (s. 121–132). Brno: Host.

Knappová, M. (2017). Jak se bude vaše dítě jmenovat? [What will your baby be named?]. (6. vyd). Praha: Academia.

Kopečný, F. (1991). Průvodce našimi jmény [A guide to our names]. Praha: Academia.

Lieberson, S., & Bell, E.O. (1992). Children‘s first names: an empirical study of social taste. American Journal of Sociology, 98(3), 511–554. https://doi.org/10.1086/230048

Magda-Czekaj, M. (2017). Kalendarze, imienniki, słowniki i inne, czyli o źródłach wyboru współczesnego imienia [Calendars, name books, dictionaries and more, i.e. sources of contemporary name choice]. Onomastica, 61(2), 265–275. https://doi.org/10.17651/ONOMAST.61.2.20

Mateos, P. (2014). Names, Ethnicity and Populations. Berlin–Heidelberg: Springer.

Moraru, C. (2000). “We Embraced Each Other by Our Names”: Levinas, Derrida, and the Ethics of Naming. Names, 48(1), 49–58. https://doi.org/10.1179/nam.2000.48.1.49

Obasi, S.N., Mocarski, R., Holt, N., Hope, D.A., & Woodruff, N . (2019). Renaming Me: Assessing the Influence of Gender Identity on Name Selection. Names, 67(4), 199–211. https://doi.org/10.1080/00277738.2018.1536188

Pilcher, J. (2016). Names, Bodies and Identities. Sociology, 50(4), 764–779. https://doi.org/10.1177/0038038515582157

Pleskalová, J. (2011). Vývoj vlastních jmen osobních v českých zemích v letech 1000–2010 [The development of proper personal names in the Czech lands in the years 1000–2010]. Brno: Host.

Skowronek, K. (2013). Najnowsze imiona „wielkomiejskie” w perspektywie statystyczno-onomastycznej i społeczno-kulturowej [Recent ‛big city’ names in a statistical-onomastic and socio-cultural perspective]. Onomastica, 51, 95–127.

Walton, W.E. (1937). The affective value of first names. Journal of Apllied Psychology, 21(4), 396– 409. https://psycnet.apa.org/doi/10.1037/h0058632

Young, R.K., Kennedy, A.H., Newhouse, A., Browne, P., & Thiessen, D . (1993). The effects of names on perception of intelligence, popularity, and competence. Journal of Applied Social Psychology, 23(21), 1770–1788. https://doi.org/10.1111/j.1559-1816.1993.tb01065.x

Ziajka, B. (2008). Jaka ma być baba, czyli wizerunek kobiety w językowym obrazie świata wiejskiej wspólnoty kulturowej [What a baba is supposed to be like, or the image of women in the linguistic world image of a rural cultural community]. In: Z. Cygal-Krupa (Ed.), Współczesna polszczyzna. Stan, perspektywy, zagrożenia (s. 265–275). Tarnów: Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Tarnowie; Kraków: Księgarnia Akademicka.

Ziajka, B. (2014a). Językowo-kulturowy obraz świata społeczności wiejskiej utrwalony w przezwiskach i przydomkach (na przykładzie nieoficjalnych antroponimów mieszkańców Zagórza i wsi okolicznych w powiecie chrzanowskim) [Linguistic and cultural image of the world of a rural community fixed in nicknames (on the example of unofficial anthroponyms of the inhabitants of Zagórze and surrounding villages in the Chrzanów district)]. Kraków: Libron.

Ziajka, B. (2014b). Przezwiska i przydomki jako czynnik podtrzymujący gwarę [Nicknames as a factor in maintaining the dialect]. In: E. Rudnicka-Fira & M. Błasiak-Tytuła (Eds.), Język w środowisku wiejskim. T. 2. Gwara, społeczeństwo, kultura (s. 121–130). Kraków: Collegium Columbinum.